DOGO ARGENTINO PORTÁL
DOGO ARGENTINO PORTÁL

Pro milovníky plemene nejen argentinské dogy, ale i dalších psích plemen.
 
PříjemPříjem  PortálPortál  HledatHledat  RegistraceRegistrace  PřihlášeníPřihlášení  

Share
 

 NEPODMÍNĚNÉ A PODMÍNĚNÉ REFLEXY

Goto down 
AutorZpráva
Roman
Admin
Admin
Roman

Poeet p?íspivku : 428
Age : 44
Localisation : Nové Strašecí
Registration date : 21. 11. 06

NEPODMÍNĚNÉ A PODMÍNĚNÉ REFLEXY Empty
PříspěvekPředmět: NEPODMÍNĚNÉ A PODMÍNĚNÉ REFLEXY   NEPODMÍNĚNÉ A PODMÍNĚNÉ REFLEXY Icon_minitimeThu May 17, 2007 12:53 am

Přistupujeme k objasnění jedné z nejdůležitějších otázek teorie vyšší nervové činnosti mající mimořádný význam pro praktický výcvik psa. Bylo již uvedeno, že všechny nejsložitější formy práce mozku psa, které jsou základem veškeré jeho činnosti, jsou reflexního rázu. Bez pochopení učení o nepodmíněných a podmíněných reflexech, by začínající psovod těžko správně psa vycvičil, nebo si jej připravil pro praktický výkon služby. Mohlo by se totiž stát, že psovod, který neovládá učení o nepodmíněných a podmíněných reflexech, může místo požadovaného výsledku dosáhnout při výcviku psa pravého opaku, to znamená neúspěchu.

Všechny reflexy se dělí na dvě skupiny:

na reflexy nepodmíněné
na reflexy podmíněné
Nepodmíněné reflexy
Nepodmíněnými reflexy nazýváme vrozené a víceméně neměnné reflexy, které jsou vyvolávány částmi nervové soustavy ležícími níže než je mozková kůra. Nepodmíněnými reflexy je zajištěn další vývin a život psa od samého narození. je známo, že štěně, ač nevidí, je schopno si nalézt struk feny a přijímat potravu sáním, přiměřeně se pohybovat a podobně. S jeho anatomickým vývojem jsou postupně uváděny v činnost další složitější nepodmíněné reflexy jako je schopnost běhat, kousat, najít si samostatně potravu, pohlavně se rozmnožovat a podobně. Budeme-li pozorně sledovat vývoj štěněte od jeho narození, zjistíme, že štěňátko vydává jemné, pisklavé zvuky. Později se pískot mění v kňučení a za určitý čas se dostaví u štěněte typická zaštěkání. To samé bychom pozorovali kolem pohybu štěněte. Z počátku jsou to různé pohyby v omezeném prostoru. Za určitou dobu se u štěněte dostaví poněkud dokonalejší pohyb plazením s určitou nejistotou rovnováhy těla. V dalším časovém intervalu se dostaví již poněkud stabilnější pohyb, dokonalejší chůze i schopnosti běhání. Stále však budeme pozorovat slabou schopnost udržení rovnováhy a stability těla při náročnějších a složitějších pohybech. Toto se bude u mladého psa projevovat do té doby, pokud příslušné centrum mozku (mozeček) nebude schopno zcela aktivní činnosti. Z uvedených příkladů vyplývá, že nepodmíněné reflexy umožňuji zvířeti základní existenční podmínky života od jeho okamžiku narození. Nepodmíněné reflexy mají však omezený rozsah možností zajištění života psa. Jelikož jde o vrozené a ve své podstatě neměnné reflexy, nedávají zvířeti zcela možnost se přizpůsobit proměnlivým životním podmínkám. K tomu pes potřebuje reakce jiného druhu, které jsou schopné se měnit podle podmínek prostředí.

Nepodmíněné reflexy mají však pro výcvik nesmírný význam. Jejich význam spočívá v tom, že na jejich základě je dána možnost vytvářet podmíněné reflexy, t. zn. vybudovat u psa takové návyky, které budou činit zvíře prospěšné člověku.

Do skupiny nepodmíněných reflexů patří orientační reflex, který je nazýván také reflexem "co je to". Tento reflex působí u psa ve změněných podmínkách a zejména silná se projevuje u mladých psů. Orientační reflex je reakcí nervové soustavy na novost prostředí, jevů i předmětů. Tento reflex nutí psa k zvídavosti, k prozkoumání inu neznámých podmínek, jevů nebo věci, jejichž význam je pro organismus psa ještě nejasný. V tomto směru má orientační reflex svoji kladnou stránku. Kladem je zde to, že pes se snaží na novost reagovat, snaží se jí prozkoumat a poznat. Orientační reflex však může mít za určitých okolností i svoji zápornou stránku, a to v tom, že může u psa vyvolat nebo zvýšit bojácnost. Například: Psovod je se štěnětem na vycházce 'a toto pojednou začne štěkat na předmět (starý hrnec), který leží u cesty. Správně postupuje psovod, když štěně přiměřeně povzbudil a sám jde k předmětu, předmět prohlédne a opět jej položí na zem a štěně k sobě přivolá. Štěně si předmět očichá a zjistí, že mu nehrozí nebezpečí. V tomto případě došlo k tomu, že orientační reflex byl již nahrazen získanou zkušeností a při příští vycházce se štěně předmětu již nebude bát.

Zásadně špatně postupuje ten psovod, který předmětem štěně postraší, nebo na danou situaci vůbec nereaguje. V takových případech se u štěněte prohlubuje a zesiluje pasivní obranná reakce, jejíž projev je v bázlivosti na neznámý předmět. Tyto situace a podobné se můžou vyskytnout když štěně :bude poprvé zdolávat schody, nebo psovod jde poprvé se štěnětem do sklepa, aby se stěně nebálo vozidla apod. Začínající
psovod by si měl tedy pamatovat, že jeho činnost za podobných situací by měla být taková, aby působeni orientačního reflexu bylo úspěšně u psa nahrazeno získanou zkušeností. Tuto získanou zkušenost psa, dále umět správně využívat v období předvýchovy a výcviku mladého psa.

Podmíněné reflexy
V předešlé části bylo objasněno, že nepodmíněné reflexy nestačí k dokonalému přizpůsobení se organizmu psa proměnlivým životním podmínkám. Novými proměnlivými formami reakcí, které se u psa vytvářejí až v průběhu jeho života ,(jak hromadí získané zkušenosti) a které provádí mozková kůra, se nazývají podmíněnými reflexy.

Pod pojmem podmíněný reflex rozumíme nové a dočasné nervové spojení, které vzniká v mozkové kůře psa na základě nepodmíněných reflexů. Jde o nové nervové spojení, které vzniká v mozku psa na základě získaných zkušeností během jeho života. Dočasným nervovým spojením je podmíněný reflex proto, že tak jak vzniká toto nové nervové spojení v mozku psa, může opět zaniknout. Podmíněné reflexy se vytvářejí v mozkové kůře psa a jsou její základní a nejdůležitější činností. Využíváni základních zákonů, podle nichž se vytvářejí .podmíněné reflexy (návyky), bylo umožněno tím, že slavný sovětský fyziolog I. P. Pavlov vypracoval metodiku vytváření podmíněných reflexů.

Je známo, že dostane-li se potrava do mordy psa, začínají se vylučovat sliny; toto vylučování slin je nepodmíněnou potravovou reakcí organizmu. Stejné vylučování slin vzniká i v tom případě, působí-li na organismus pravidelně a nesčíslněkrát nějaký podmíněný podnět (například-rozsvícení žárovky nebo zvuk zvonku), který objevení potravy signalizuje. Tím vznikne taková 'situace, že rozsvícení žárovky (nebo zvuk zvonku) se může stát signálem potravy a rovněž vyvolá vylučování slin bez podání pamlsku. Znamená to tedy, že podmíněný podnět (světlo žárovky, nebo zvuk zvonku), který byl dříve organizmu lhostejný (indiferentní) se stává signálem. podmíněné reflexní činnosti psa.

Lépe bude pro pochopení použít příkladu z výcvikové praxe. Pes má již od svého mládí vrozenou schopnost sedat (nepodmíněný reflex). My však vyžadujeme a také potřebujeme, aby služební pes usedl u nohy psovoda na posunek nebo na slovní povel. Chceme-li tohoto výsledku docílit, musíme u psa nejdříve vybudovat podmíněný reflex. Proto při zahájení nácviku "SEDNI!" musíme postupovat následovně.

Na vodítku upoutaný pes stojí u levé nohy psovoda. Psovod vysloví povel "SEDNI!" (podmíněný podnět, současně trhne vodítkem směrem nahoru, pokrčí se v kolenou a pravou rukou tlačí na záď psa). Trhnutí vodítkem a tlak ruky působí jako nepodmíněné podněty, které vyvolají proces vzruchu v pohybovém (motorickém) centru mozku psa. Současně na základě slovního povelu "SEDNI!" prostřednictvím sluchového smyslu je vzruch vyvolán v nervových buňkách mozkové kůry. Jelikož se v daném okamžiku vytvořila dvě ohniska vzruchu, dochází již k známé zákonitosti, že silnější ohnisko vzruchu k sobě přitahuje slabší ohnisko vzruchu, které si tak proráží cestu. Opakujeme-li nesčíslněkrát tento postup nácviku, spojení mezí oběma ohnisky se stane pevnější a proces jejich spojeni probíhá rychleji. Tím jsme ve skutečnosti vytvořili u psa podmíněný reflex, který je pak vyvolán podmíněným podnětem, povelem "SEDNI! ". Kdybychom však při nácviku tohoto cviku použili pouze povelu "SEDNI!" a jednalo by se o psa, který ještě nebyl vůbec cvičen, podmíněný podnět, povel "SEDNI!", by byl jeho organizmu lhostejný (indiferentní) a pes by cvik neprovedl. Proto, jak již bylo v prvé kapitole vysvětleno, musíme při výcviku psa používat (v počátku) nepodmíněných a podmíněných podnětů ve vzájemné souvislosti.

Při vytváření podmíněného reflexu musí psovod dodržet následující podmínky:

K vytvoření podmíněného reflexu je nezbytné, aby podmíněný podnět, na který vypracováváme podmíněný reflex (cvik), působil současně s nepodmíněným podnětem, nebo přesněji, aby mu poněkud předcházel. Začínajícím psovodům je třeba proto zdůraznit, že bude-li .posloupnost používaných podnětů v obráceném sledu, mohou jen těžko podmíněný reflex u psa vybudovat.

Pro vytvářeni podmíněných reflexů je velmi důležité, aby byla mozková kůra v činném stavu. Je-li mozková kůra ve stavu útlumovém, podmíněné reflexy se vytváří jen obtížně a ne- jsou příliš pevné. Tím si můžeme vysvětlit obtížnost zapojování. nových a dočasných nervových spojů (podmíněných reflexů), při onemocnění psa, při jeho únavě nebo přecvičení. Dále je důležité pro vytváření podmíněných reflexů , aby byly odstraněny jakékoliv silnější vedlejší podněty, které by rušivě působily na výcvik psa. Proto z tohoto hlediska je i důležité jaké prostředí si li výcviku psovod vybral.

Vytvořený podmíněný reflex se musí neustále zpevňovat. Tak jak docházelo k postupnému vytváření podmíněného reflexu, bude docházet k jeho postupnému vyhasínání, nebudeme-li jej zpevňovat. Zcela však nezmizí a již několikerým opakováním se opět zpevní.

Nesprávným postupem při vytváření podmíněného reflexu může být i podmíněná reflexní činnost psa málo upevněna. Pes pak provádí cvik nepřesně, nebo výkon provede jen zčásti. Toto se stává zejména v případech, kdy psovod bud neuváženě pospíchal s výcvikem a neudělal dost proto, aby byl v kůře mozku vytvořen důkladně dočasný nervový spoj, nebo když v metodice nácviku vypustí některou fázi a nedodrží tak postup od jednoduchého ke složitému. Je proto na místě si právě v souvislosti s těmito chybami připomenout jak závažné jsou zásady důslednosti a náročnosti v práci psovoda při výcviku psa. Dále je třeba si připomenout i tu okolnost, že rozborem problematiky o nepodmíněných a podmíněných reflexech se nám dostává důkazu o tom, že si máme být stále vědomi toho, že při výcviku psa pracujeme s jeho nervovou soustavou. Tomuto pravidlu by proto měla odpovídat i síla používaných podnětů i způsoby jejich správného používání. Jinak je nemyslitelné, aby psovod ve výcviku psa dosáhl úspěchu.
Návrat nahoru Goto down
http://www.argentinskadoga.cz
 
NEPODMÍNĚNÉ A PODMÍNĚNÉ REFLEXY
Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
DOGO ARGENTINO PORTÁL :: ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY :: FYZIOLOGIE VYŠŠÍ NERVOVÉ ČINNOSTI PSŮ-
Přejdi na: