Babesióza psů v České republice

Z. SVOBODOVÁ,1 V. SVOBODOVÁ2
1Klinika chorob psů a koček FVL VFU Brno
2Ústav parazitologie FVL VFU Brno
Veterinářství 2004;54:76-79

SOUHRN
Svobodová Z., Svobodová V. Babesióza psů v České republice. Veterinářství 2004;54:76-79.
Obsahem tohoto článku jsou informace o babesióze psů na území České republiky. Jedná se o závažné onemocnění psů způsobené intraerytrocytárními parazity, jehož vektorem jsou klíšťata. V České republice se vyskytuje jako importovaná infekce. Úvodní část se věnuje charakteristice onemocnění a metodám diagnostiky a terapie. Vlastní práce se týká zejména sledování četnosti importu a možnosti autochtonního výskytu a šíření babesiózy na území ČR.

SUMMARY
Svobodová Z., Svobodová V. Babesióza psů v České republice. Veterinářství 2004;54:76-79.
The article deals with new information about babesiosis in dogs in the Czech Republic. Babesiosis is important disease of dogs caused by intraerytrocytic parasites. Vectors of this disease are ticks. In our country babesiosis is known as an imported infection. The first part of article mention characteristic of this disease, methods of diagnostic and therapy. The main part deals with observation of incidence of imported babesiosis, possibility of autochtonous occurrence and spreading of this disease in the Czech Republic.

Babesióza psů je systémové protozoární onemocnění způsobené intraerytrocytárními parazity Babesia canis a Babesia gibsoni. Vektory tohoto onemocnění jsou klíšťata. Babesióza se spolu s leishmaniózou a dirofilariózou u nás v současné době řadí mezi importované parazitární infekce.
Mikroorganismus Babesia canis patří mezi tzv. velké babezie. Merozoity tohoto parazita mají piriformní tvar velikosti 3 – 5 µm. V poslední době byl tento druh na základě molekulárních, imunologických a klinických studií rozdělen do tří poddruhů.¹ Životní cyklus tohoto parazita je dvojhostitelský. Vektory onemocnění jsou klíšťata, která se nakazí sáním krve infikovaného psa. U klíšťat dochází k transovariálnímu i transstadiálnímu přenosu. Pro území střední Evropy je nejvýznamnějším přenašečem babesiózy Dermacentor reticulatus – piják lužní. V České republice žije v lužních lesích kolem velkých řek Moravy a Dyje. Rhipicephalus sanquineus je vektorem Babesia canis v zemích s tropickým a subtropickým klimatem (v Evropě např. Středomoří). Výskyt třetího vektora babesiózy, klíštěte Haemaphysalis leachi, je ohraničen tropickou oblastí jižní Afriky. Druhově specifickými hostiteli Babesia canis jsou zástupci čeledi Canidae. Na vnímavost hostitele nemá vliv jeho věk ani pohlaví. Existuje však určitá plemenná predispozice k tomuto onemocnění. Vnímavějšími plemeny jsou španělé, dobrman, jorkšírský teriér a pekingský palácový psík.²
Babesióza je kosmopolitní onemocnění. V Evropě se s ní nejčastěji můžeme setkat ve Středomoří (Španělsko, Portugalsko, Francie, Itálie, Řecko, Chorvatsko), kde je jejím vektorem Rhipicephalus sanquineus. V poslední době jsou ale čím dál častější případy výskytu tohoto parazita severněji, a to ve Švýcarsku3, Holandsku4, Belgii5, Německu6, Rakousku, Maďarsku7, Polsku8 a Slovensku9. Vektorem babesiózy pro tuto část Evropy je Dermacentor reticulatus. Toto klíště žije v lesích lužního typu v povodí Moravy a Dyje.
Projevy tohoto onemocnění mohou být mírné až velmi závažné. Hlavní příčinou poškození hostitele je destrukce erytrocytů, a to jak intravaskulární, tak extravaskulární. Inkubační doba kolísá od 10 do 21 dnů. Nekomplikovaná forma babesiózy se vyznačuje symptomy souvisejícími s akutní hemolýzou – anemie, ikterus, horečka, anorexie, skleslost, bledost sliznic, hemoglobinurie, tachykardie, tachypnoe a případně splenomegalie. Komplikovaná forma babesiózy zahrnuje klinické manifestace, které nelze vysvětlit samotným procesem hemolytického onemocnění. Mezi nejčastější komplikace tedy patří akutní renální selhání, sekundární IMHA (Immune Mediated Hemolytic Anemia), DIC (Diseminated Intravascular Coagulopathy), plicní edém a ARDS (Adult Respiratory Distress syndrom), postižení CNS a akutní pankreatitida.10
Uzdravená zvířata žijící v endemické oblasti získávají preimunitu, tzn. nesterilní imunitu, při níž parazit přežívá v hostiteli a eliminuje opakovanou infekci.
Diferenciální diagnostika tohoto onemocnění vychází ve značné míře z diferenciální diagnostiky hemolytických onemocnění. V úvahu je vždy třeba brát bakteriální onemocnění projevující se anemií (leptospiróza, infekce Clostridium haemolyticum), anémie při otravách těžkými kovy nebo otravě ricinem, ale i anémii způsobenou patologickou funkcí komplementu a přítomností antierytrocytárních protilátek (IMHA).11
Prognózu onemocnění lze stanovit na základě výsledku laboratorních testů. Mezi parametry související s vysokou mortalitou patří: vysoký hematokrit, vysoká sérová hladina močoviny, draslíku a ALT (alanin transamináza). U psů starších 4 let je riziko mortality při babesióze 2x vyšší než u mladších psů.12
Diagnostika onemocnění spočívá v přímém záchytu vývojových stadií parazita (tzv. merozoitů) v krevním nátěru obarveném Giemsa-Romanovski metodou. V zemích, kde se toto onemocnění vyskytuje zřídka, při sledování účinnosti terapie a vzestupu postinfekčních protilátek nebo při detekci okultní parazitemie, je vhodné využít sérologických a molekulárně biologických metod – IFAT (Indirect Fluorescent Antibody Test), ELISA (Enzyme-linked Immunosorbent Assay) a PCR (Polymerase Chain Reaction). K průkazu IMHA slouží Coombsův test.
Babesiózu lze léčit specifickými antibabesiálními přípravky. Nejméně toxickým a nejčastěji používaným lékem je imidocarb dipropionát (Imizol®). Podává se buď intramuskulárně nebo subkutánně v dávce 5 mg/kg ž. hm. (0,2 – 0,3 ml/10 kg), 2x ve 2týdenním intervalu.13 Při jeho podávání se mohou dostavit vedlejší příznaky cholinergního rázu (mióza, hypersalivace, bradykardie), které lze eliminovat podáním atropinu. Imizol může též způsobit těžké renální poškození a jaterní selhání. Teprve dávka 7,5 mg/kg zabrání relapsu onemocnění. Dále lze k terapii využít diminazene aceturát (Berenil®) v kombinaci s tetracykliny, pentamidin (Lomidine inj.) a trypanovou modř. Podpůrná terapie směřuje k obnově tkáňové perfuze a prevenci hypovolemie. Spočívá především v krevní transfuzi a infuzi koloidů, příp. krystaloidů.
K prevenci tohoto onemocnění je nejvhodnější doporučit použití přípravků bránících infestaci klíšťaty (např. Frontline®, Exspot®).
Problematikou výskytu babesiózy na území České republiky jsme se začali zabývat během posledních čtyř let, a to zejména v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu, narůstající četností importu psů a tedy i zvyšujícím se rizikem výskytu importovaných infekcí. Cílem naší práce bylo sledovat prevalenci a původ importované babesiózy u vybrané skupiny psů a zhodnotit riziko endemického výskytu Babesia canis na území ČR.

Materiál a metody
Soubor vyšetřovaných psů jsme rozdělili do tří skupin. První skupinu tvořili jedinci importovaní z míst s endemickým výskytem původce (Maďarsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko, Itálie, Řecko, Turecko, Indie). Psi, kteří do zemí s endemickým výskytem babesiózy vycestovali, byli zařazeni do druhé skupiny. Velkou část z nich zaujímali záchranářští psi, kteří se podíleli na záchranných pracích v různých zemích postižených katastrofou. Třetí skupina byla sestavena z jedinců pocházejících z oblasti výskytu vektora (Dermacentor reticulatus) v České republice. Při sestavování této skupiny jsme spolupracovali s mysliveckým sdružením v Břeclavi. Od každého jedince ze souboru byly zhotoveny dva krevní nátěry a odebrána krev pro sérologickou reakci.
Babesiózu lze diagnostikovat metodou přímého záchytu parazita a dále stanovením titru protilátek metodou IFAT (Indirect Fluorescent Antibody Test). K přímé diagnostice původce jsme použili krevní nátěry obarvené metodou Giemsa-Romanovski, které jsme vyšetřovali ve světelném mikroskopu imerzí se zvětšením 1000x. Při prohlížení preparátu se v erytrocytech hledají hruštičkovité útvary – merozoity. Často se vyskytují v párech a mají tmavě modrou cytoplazmu. Metodou IFAT jsme zjišťovali nejen specifické IgG, ale i IgM protilátky. Používali jsme FITC konjugáty AntiDog IgG firmy Sigma a AntiDog IgM firmy The Binding Site. Antigen k této reakci není komerčně dostupný. S jeho přípravou nám laskavě pomohli pracovníci Ústavu parazitologie Univerzity veterinárního lékařství ve Vídni. Dále jsme též zjišťovali přítomnost vektora rodu Dermacentor na našem území. V květnu 2002 jsme metodou vlajkování v oblasti soutoku Moravy a Dyje provedli sběr tohoto klíštěte.

Výsledky
Celkem jsme vyšetřili 148 psů všech tří skupin. Metodou přímého záchytu parazita v krevním nátěru bylo vyšetřeno všech 148 psů. Pozitivních bylo 6 jedinců (4 %). Sérologickou metodou IFAT bylo vyšetřeno 71 psů. Pozitivních bylo 5 (7 %). Z tohoto počtu 3 vykazovali přítomnost specifických IgG protilátek a 2 přítomnost specifických IgM protilátek. V první skupině 45 psů jsme všechny jedince vyšetřili metodou přímého záchytu parazita v krevním nátěru. Žádný pes z této skupiny nebyl pozitivní. Ve druhé skupině 53 psů jsme všechny jedince vyšetřili metodou přímého záchytu parazita v krevním nátěru a 21 jedinců též metodou sérologickou. Z této skupiny bylo 6 psů (11 %) pozitivních. Třetí skupinu jsme vyšetřili oběma metodami. Žádný jedinec z této skupiny nebyl pozitivní. Nepodařilo se nám tedy prokázat výskyt endemické babesiózy. Metodou vlajkování jsme nasbírali 32 klíšťat rodu Dermacentor (obr. 4). Během našeho sledování jsme tedy zaznamenali 6 klinických případů babesiózy. Jednalo se vždy o jedince, kteří vycestovali do zemí s endemickým výskytem původce. Ve třech případech se jednalo o babesiózu importovanou z Chorvatska, dále ze Slovenska, Bulharska a Maďarska (tab. 4 ). Zdravotní stav všech pacientů byl velmi vážný, ve dvou případech se rozvinulo fatální renální selhání a pacienti museli být po domluvě s majiteli utraceni.

Diskuse
Importované parazitární infekce jsou v ČR stále aktuálnější. Rozvoj cestovního ruchu vede k velkému pohybu lidí i zvířat v rámci Evropy i světa. Význam některých z nich je o to vyšší, že existuje riziko masivního rozšíření na našem území, a to díky vhodným klimatickým podmínkám pro přežití jak parazita, tak i jeho vektora. Právě babesióza patří do této rizikové skupiny a nové informace o této chorobě a jejím rozšíření mohou být užitečné. Navíc se touto problematikou dosud nikdo v ČR nezabýval a nebylo tedy známo, jak k této chorobě přistupovat a jaký jí přikládat význam.
Prvním hlediskem, ze kterého jsme babesiózu zkoumali, byla možnost jejího autochtonního výskytu na území ČR. Pro oblast střední Evropy je významný pouze poddruh Babesia canis canis, jehož vektorem je klíště Dermacentor reticulatus. Jedná se o klíště vázané výhradně na volnou přírodu, takže při sestavování třetí skupiny jsme se zaměřili na jedince, kteří častěji než ostatní pobývají v lese, tzn. na lovecké psy. V současné době je lokalita výskytu tohoto klíštěte malá, ale lze počítat s rozšiřováním jejich hranic severním směrem v souvislosti s globálním oteplováním a díky velké přizpůsobivosti klíštěte.5 Z oblasti, kde se vektor vyskytuje, jsme vyšetřili celkem 50 psů. Kromě metody přímé diagnostiky jsme použili i sérologickou metodu, která je pro tyto účely vhodnější, protože jí lze zjistit i již prodělanou nebo latentní infekci. Všichni vyšetření jedinci byli negativní. Přesto, že se nám nepodařilo prokázat endemický výskyt babesiózy na území ČR, riziko vzniku ohniska nelze vyvrátit. V sousední Slovenské republice se babesióza během posledních tří let rozšířila již téměř po celé hranici s Maďarskem6 a podobná situace je i v Rakousku, kde hranice výskytu tohoto onemocnění sahá až k mikulovské oblasti.
Dále jsme babesiózu sledovali především jako importovanou infekci. Před začátkem našeho výzkumu byl v České republice diagnostikován jediný případ importované babesiózy psa, který cestoval z Chorvatska přes Maďarsko.7 Vyšetřovali jsme dvě skupiny psů – psy importované a psy, kteří pouze vycestovali do zahraničí. Celkem tedy 98 jedinců, z nichž bylo 6 pozitivních. Ve výsledcích nejsou zahrnuty další 4 případy importované babesiózy, které jsme diagnostikovali během letošního jara a které jen dokládají aktuálnost této problematiky. Klinické příznaky onemocnění byly u většiny pacientů podobné. Někteří z nich však byli k vyšetření přivedeni již ve velmi pozdním stadiu nemoci, po absolvování dlouhé a nákladné symptomatické léčby.
Diagnostika onemocnění je poměrně snadná a dostupná. V neprospěch pacientů však působí fakt, že v současnosti není v ČR ani na Slovensku registrovaný specifický lék na babesiózu. Imidocarb dipropionát ve specialitě Imizol® je pro terapii nejvhodnější a je registrovaný nejblíže v Maďarsku a v Rakousku.

Závěr
Výsledky práce dokazují, že se veterinární lékaři mohou s babesiózou setkávat každoročně, především jako s importovanou infekcí. Její význam nelze podceňovat. Během dvou let jsme zaznamenali vzestup případů tohoto onemocnění, a to v úzké návaznosti na návrat pacienta ze zahraničního pobytu, nejčastěji ve Středomoří. Zdravotní stav těchto jedinců byl většinou velmi kritický. Pro babesiózu importovanou např. z Maďarska, Slovenska, Bulharska, Francie, Německa, Rakouska a severní Itálie je významné druhé maximum sezónní křivky výskytu klíštěte Dermacentor reticulatus – období od srpna do září, tedy čas letních dovolených. Druhý vektor Babesia canis, Rhipicephalus sanquineus, typický např. pro jižní Evropu je také nejvíc aktivní v pozdním létě.
Je nutné zvýšit povědomost o tomto onemocnění mezi praktickými veterinárními lékaři. Diagnostika onemocnění je relativně dostupná a je-li včasná, výrazně zvýší šanci pacienta na přežití. Bylo by též žádoucí, aby veterinární lékaři informovali majitele o rizicích souvisejících s touto nemocí při cestě do zahraničí a o způsobu prevence. Nelze předpokládat, že se v dohledné době dostane na náš trh vakcína proti babesióze vyráběná ve Francii, ale dostatečným preventivním krokem je aplikace přípravků proti klíšťatům, které jsou většinou velmi dobře účinné.
Za nejzásadnější problém, který se při naší práci vyskytl, považuji nedostupnost specifického léku proti babesióze v České Republice. Diagnostiku jsme zpřesnili použitím sérologické metody a snažili jsme se ji vždy provést velmi rychle, ale čas, který byl potom potřebný k opatření léku, celý postup velmi prodloužil. Situace se nyní zlepšila, neboť na Klinice chorob psů a koček vzniklo centrum pro diagnostiku a terapii importovaných infekcí, disponující terapeutickými přípravky proti těmto onemocněním zakoupenými na základě schválené žádosti o výjimku.

MVDr. Zuzana Svobodová
Klinika chorob psů a koček
FVL VFU Brno
Palackého 1 – 3
612 42 Brno
e-mail: svobodova.zuzana@centrum.cz
zdroj: www.vetweb.cz