Přetočení žaludku je jedním z nejčastějších nebezpečí především pro velká plemena psů. O příčinách a možnostech prevence tohoto, často smrtelného, onemocnění se vedou na internetu rozsáhlé diskuze. Torze žaludku (angl. "bload") je pravděpodobně podmíněna geneticky, do hry však vstupují i rizikové faktory, přetažení, nevhodná strava, nevhodný čas krmení, ale i souhra nešťastných náhod. Co to vlastně torze je? Laicky se dá vysvětlit takto:
Pes má žaludek umístěný horizontálně. Můžeme si ho představit jako balón upevněný ve dvou bodech v horizontální rovině. Když ho naplníme a začneme s ním hýbat () velmi lehce se přetočí a tím se zauzlují jeho konce. Je to jen velmi, velmi laický pohled na problém torze, jen kvůli představě.
Torze žaludku vzniká podobným mechanizmem jako nadmutí u dobytka. Potrava, která se dostane do žaludku, může vytvořit plyny, čímž se objem žaludku enormně zvětší a při pohybu se následně samotný žaludek může otočit. Tím se zaškrtí cévy, vzniká cévní kolaps a znemožnění peristaltiky. Hlavní riziko v podstatě tvoří potrava, ze které se ve velké míře tvoří kvasnými procesy plyny. A z čeho se kvašením vyrábí pivo a režná? Z obilnin. Takže když je pes krmený granulemi, ve kterých je velmi hodně obilnin, a málo kvalitních bílkovin, je větší pravděpodobnost na vzniku torze. To může způsobit i zkažený tuk v krmivu.
I když je psovi podávána kvalitní potrava, při zvýšeném příjmu tekutin, když je břicho "nacpané do prasknutí" a pes běhá a skáče, opět může dojít k torzi.
Torze žaludku se projevuje postupně 18-ti příznaky:
1) zvětšení objemu břicha
2) na pohled ztuhlé břicho
3) břicho bolestivé na dotyk
4) zvracení pěny nebo tekutiny
5) neúspěšné pokusy o zvracení
6) zrychlené polykání
7) nadměrné slinění
8 ) zrychlené dýchání
9) nadměrné pití
10) nechutenství
11) červené nebo bledé dásně (teda ne přirozeně růžové)
12) nahrbený postoj ve stoji nebo v leže
13) leh či sed v nezvyklých polohách
14) pozice při které je předek při zemi a zadek na hoře
15) svíjení se
16) vyhledávání skrytých (tmavých) míst
17) nepřirozeně klidné chování
18 ) apatie
Příznaky následují velmi rychle za sebou a jedinou pomocí je včasné vyhledání poučeného veterináře! Při podezření na torzi žaludku vašeho psa ho kontaktujte okamžitě. V žádném případě návštěvu veterináře neodkládejte na ráno.
Názory chovatelů se liší v tom, zda je lepší krmit granulemi, syrovým nebo vařeným masem. Bylo by zavádějící napsat, že granule nebo maso způsobují torzi.
Rozhodně není třeba se plašit, ale v létě pokud necháte stát déle granule s nějakým vývarem, kde byla zelenina, můžou se ve větší míře tvořit plyny.
Další kapitolou jsou psi, kteří mají nedostatek trávicích kyselin, špatně tráví. V takových případech může být torze následnou komplikací.
Na druhou stranu nedá mi nevzpomenout psa, který je krmený kyselým mlékem, kukuřičným šrotem a zbytky potravin. Samozřejmě o torzi nemá majitel ani potuchy a psovi se daří při nejlepším zdraví už víc jak 8 roků při nezměněných stravovacích návycích. Podobně jsou krmení i mnozí psi na salaších, jen syrovátkou a čerstvým chlebem, a též se jim daří dobře.
Zřejmě platí staré známé: že nemoc je přímo úměrná starostlivosti majitele.
Prevence
V případě krmení granulemi je třeba vybrat kvalitní značku granulí, kde obsah bílkovin není nastavován bílkovinami pro psa nestravitelnými. Granule je lepší podávat namočené, zalité teplou vodou, aby nabobtnaly, ale ne, aby z nich byla kaše. Je to důležité hlavně při krmení velkých plemen. Nejčastější příčina úhynu Irských vlkodavů je torze žaludku, a dlouhodobým sledováním případů torze z vlkodavů se ukázalo, že velmi často vzniká po zkrmování suchých granulí.
Také si třeba dávat pozor, hlavně v létě, a nekupovat granule a konzervy vystavené přímému slunečnímu světlu.
Z odborných kruhů jsem se dozvěděla ještě jeden pohled na torzi žaludku, který se mi zdá nejpravděpodobnější. V časech, kdy ještě žádné psí granule neexistovaly, nebylo slyšet ani o torzi žaludku. Podle některých odborníků je to tím, že tehdy psi přijímali klasickou stravu, která obsahuje velký podíl vody a proto má svoji přiměřenou hmotnost. Žaludek tak pravidelně dostal určitou zátěž nejen z pohledu biochemického, ale i fyzikálního (záměrně nepíši fyziologického). Hmotnost potravy totiž při činnosti žaludku zatěžovala celý závěsný aparát žaludku, který je upevněný v dutině břišní. Tento závěsný aparát je tvořený tkáněmi, které se tréninkem zpevňují a udržují si svou pružnost.
Dnes, v době "GRANULOVÉ" dostává psí žaludek podstatně méně vážící potravu, a tedy závěsný aparát žaludku je i podstatně méně trénovaný. Se stoupajícím věkem psa ztrácejí tkáňové držáky žaludku svoji pružnost a o to víc je žaludek náchylný k přetočení. Já proto mým psům dávám kromě granulí i klasickou potravu, i když jen 1 - 2 za týden. Tehdy jím dopřeji, ať si naplní břicha a po trénují žaludeční závěsný aparát.
Veterináři a zkušení chovatelé jako prevenci před vznikem torze žaludku doporučují:
* klid po jídle, žádné běhání, skákání po dvoře, vítání příchozích vyskakováním apod.
* misky s vodou a krmením umístit do výšku hrudníku, ne na zem
* nedovolit psovi napít se hodně vody naráz, zvlášť nebezpečné je to v přírodě z potoka, kde ještě psovi trčí zadek nahoru do břehu a hlava je dole v potoce, rozumnější je na vycházku nosit vodu v láhvi
* nezkrmovat míchanou potravu - teda granule smíchané s vařeným doplňkem (těstoviny, maso, rýže)
* nikdy!!!! nezkrmovat už nakvašenou potravu (když pes nedojí namočené granule nebo vařenou stravu a nechá se mu to v misce celý den)
* nekrmit několik hodin před pohybovou aktivitou, či před jízdou autem
* nekrmit alespoň hodinu po výrazné pohybové aktivitě
* při manipulaci s ležícím psem nepřevalovat z boku na bok přes hřbet, ale v případě nutnosti přes břicho
* včas si zajistit zkušeného veterináře, který je ochotný zakročit v jakoukoliv dobu
Torze se dá předpokládat u všech velkých psů s hlubokým hrudníkem. Objevila se však i u irských setrů a operována byla i u jezevčíka. Na předním místě, bohužel, stojí Německé dogy. Na otočení žaludku už uhynulo několik Bobtailů, a to na základě nesprávného otočení psa na česacím stole přes hřbet.
Ani absolutním dodržováním všech doporučení nebudeme mít 100% jistotu, že našemu miláčkovi torze nehrozí. Riziko však bude podstatně menší.
Torzi není možné podceňovat a při prvním podezření je absolutně nevyhnutelné se obrátit na veterináře. Nejlépe takového, který o tomto onemocnění ví a který je vybavený na operační zákrok. Pro takové případy je potřebné mít možnost veterináři kdykoliv telefonovat, či v denní, či noční hodinu.
Ze zkušeností chovatelů, veterinářů a účastníků internetové konference "canis" sesbírala a sestavila Martina Babíková.
Ze slovenské originálu přeložila Katka Ščepancová. Uveřejněno se souhlasem autorky.
zdrj:
www.kynolog.cz