Podávání chondroprotektiv

MVDr. Zuzana Málková
(datum zveřejnění: 7.3. 2004)
Jak je známo, psi velkých a obřích plemen se v průměru dožívají nižšího věku než psi plemen středních a trpasličích. Prvotním zájmem chovatelů a majitelů velkých a obřích plemen je proto prodloužení délky života psa, samozřejmě při zachování odpovídající kvality života.
Součástí této snahy by měla být kvalitní péče o pohybový aparát staršího psa, která je u velkých a obřích plemen obzvláště důležitá. Uvádí se, že příčina návštěvy veterinárního lékaře je u starých psů asi ve 20 % případů právě z důvodu pohybových potíží. U velkých a obřích plemen je toto procento ještě vyšší.
Prospěšnější pro majitele i jeho psa je prevence než řešení negativních následků, protože se zvyšujícím se věkem psa přibývá nemocí pohybového aparátu. Nejčastější bývají degenerativní onemocnění kloubů a kloubních chrupavek – artroza (osteoarthritis). Ve veterinární praxi se jedná o složitý degenerativní proces, jehož závažnost je závislá na míře destrukce kloubní chrupavky a okolních tkání. Většina psů velkých a obřích plemen je postižena artrózou různého stupně. S postupujícím věkem dochází v chrupavčité tkáni k úbytku látek souhrně označovaných jako glykosaminoglykany (např. glukosamin sulfát), které přímo ovlivňují kvalitu (pevnost a pružnost) kloubní chrupavky. Jejich nedostatek se významnou měrou podílí na rozvoji degenerativních změn.
Důležité je psovi život nejen prodloužit, ale rovněž zachovat jeho odpovídající kvalitu, jejíž nedílnou součástí je i dostatečná a bezbolestná pohyblivost. Ukazuje se, že preparáty, které zlepšují funkci pohybového aparátu a zvyšují tak kvalitu života psa je prospěšné podávat dlouhodobě. U velkých a obřích plemen jsou vhodné i preventivně.

Počínající artróza
Prvními příznaky, které majitel u svého psa zaznamená, jsou obvykle obtížné vstávání, nejistota při chůzi, kulhání zejména po delším období klidu, tedy startovací bolest a ztuhlost kloubů. V některých případech i bolestivost a otoky kloubů, citlivost na chlad a počasí, bolest při zatížení a snadnější unavitelnost. V některých případech je patrná i ztráta svalové síly, což je fyziologickým projevem stárnutí pouze do určité míry. Dochází ke snížené pohyblivosti postižených kloubů. Se zvyšujícím se věkem se onemocnění zhoršuje a pokud zůstává neléčené, výrazně negativně ovlivňuje celkový zdravotní stav a psychickou kondici psa.

Léčba artrózy
Klasická léčba steroidními a nesteroidními antiflogistiky (látky tlumící zánět) kontroluje bolest a zánět, ale neřeší postupující poškození kloubů a s tím spojený úbytek kloubních chrupavek. Dlouhodobé podávání antiflogistik vede k destrukci chrupavek a k zeslabení šlach a vazů. Organismus je vystaven riziku oslabení imunitního systému, může dojít rovněž k potížím s trávicím traktem. Toto je u starého psa zvláště nepříznivé. Z těchto důvodů by se podávání antiflogistik mělo omezit pouze na dobu nezbytně nutnou.
Ve vyšším věku lze předpokládat, že se jedná o přetížení, tedy opotřebení normálně vyvinutých kloubů. Pokud se při léčbě pohybových obtíží omezujeme pouze na steroidní a nesteroidní antiflogistika, lze očekávat urychlení ztráty chrupavčité substance. Ve skutečnosti je však nutné zabránit poškozování chrupavek a podpořit jejich obnovu.
Z tohoto důvodu se stále více přistupuje k podávání preparátů na bázi glykosaminoglykanů. Tyto látky zvyšují kvalitu kloubní chrupavky, kterou vyživují a hydratují. Hovoříme o tzv. chondroprotektivech, které zabraňují dalšímu poškozování kloubní chrupavky. Do této kategorie řadíme preparáty, které obsahují např. glukosamin sulfát. V klinické praxi se velmi osvědčila kombinovaná chondroprotektiva, obsahující i další aktivní komponenty, např. methylsulfonylmethan.

Účelné je rovněž posilovat svalovou soustavu přiměřeným pohybem (omezit se u psa na chůzi, případně klus, ale nevystavovat jeho klouby nárazům, tedy zamezit skokům). Důležitá je i kontrola tělesné hmotnosti (pozor na obezitu, která zvyšuje zátěž kloubů).
Pozitivně se projevuje iniciační podávání preparátu působícího na obnovu kloubní chrupavky ve vysokých dávkách, které mohou být při dalším podávání sníženy. Tím dochází ke stimulaci syntézy chrupavky. Nemůžeme se tedy zaměřit pouze na odstranění bolesti a s ní spojeného kulhání, ale cílem by měla být regenerace kloubních chrupavek. Důležitým projevem zdraví je bezbolestná funkce organismu, zvýšení výkonu chrupavčitých tkání, zvýšení bezbolestné pohyblivosti kloubů. Postup tedy bude: regenerace kloubu – odstranění bolesti – zvýšení pohyblivosti – zlepšení kvality života a následné prodloužení kvalitního života psa.

Zkušenosti s podáváním Alavis MSMTM+Glukosamin sulfát u psích seniorů velkých a obřích plemen z pohledu veterináře:

1. barzoj, 13 let, pes Brit
Pes náhle ulehl, nemohl se bez pomoci zvednout a nebyl schopný samostatné chůze ani poté, co ho majitelka postavila na končetiny. Výhodou byla zachovaná chuť k příjmu krmiva a vody i samostatná vůle k vylučování trusu a moči. Pes hlasově projevoval bolest. Při položení ruky na velké klouby končetin a pohybu těmito klouby byly slyšitelné „měkké drásoty“, klouby byly ztuhlé, na pohmat nepříliš bolestivé a některé oteklé. V takových případech je důležité pokusit se o rychlé zlepšení stavu, aby nedošlo k atrofii – úbytku svalstva, a tím k celkovému zhoršení.
Psovi byl podáván veterinární přípravek Alavis MSMTM+Glukosamin sulfát v iniciační dávce 4 tablety denně, rozdělen na dvě denní dávky (ráno a večer) a dále vysoké opakované dávky vitaminu B12. Léčba byla doplněna masážemi kloubů, lehkými masážemi celého těla kartáčováním, byla zajištěna dostatečná teplota okolního prostředí a měkké lože. Čtyřikrát denně byl pes postaven na nohy a za podpory majitelky vyveden ven k vyvenčení.
Po třech dnech zcela ustaly hlasové projevy bolesti, dosud však pes neprojevoval snahu se sám postavit. Tato snaha se projevila poprvé po týdnu podávání Alavisu, pomoc při vstávání mohla být menší a po 10 dnech se pes samostatně postavil i vyšel ven. Po 14 dnech byla dávka Alavisu snížena na jednu tabletu ráno a jednu večer. Tato dávka bude psovi podávána po celý další život. Pes se zcela samostatně pohybuje, vstává i uléhá bez bolesti, otoky kloubů vymizely a zlepšila se jejich pohyblivost.

2. irský vlkodav, 10 let, fena Jarča
Fena je na svůj věk a plemeno v relativně dobré kondici, celkově v dobrém zdravotním stavu a odpovídající tělesné hmotnosti. Během života odchovala tři vrhy. Poprvé jí byl přípravek Alavis MSMTM+Glukosamin sulfát podáván ve stáří 9,5 roku. Před tím hůře vstávala, při chůzi zakopávala drápy zadních končetin o zem, neměla zájem o delší procházky, ztuhlost kloubů a mírná bolestivost se projevovala zejména po delším ležení – startovací bolest, ale i po delší chůzi – námahová bolest. Jako iniciační dávka bylo podáváno 6 tablet denně, rozděleně ve dvou dávkách. Po čtrnácti dnech byla dávka snížena na polovinu. Preparát byl podáván po dobu dvou měsíců, pak byla dvouměsíční pauza a následovala další léčebná kúra. Dále jsou feně podávány vitaminové preparáty, zejména vitamin C. Po prvním týdnu podávání preparátu byly patrné projevy zlepšení pohybu, po třech týdnech podávání bylo možné zvýšit fyzickou zátěž formou delších procházek. Při krátkodobých hrách s ostatními psy byla markantní větší pohyblivost oproti předchozímu období.

Ani jeden ze psů nebyl během života vystavován nadměrné mechanické zátěži, ani u jednoho se při podávání preparátu Alavis MSMTM+Glukosamin sulfát neprojevily žádné nežádoucí vedlejší účinky. Léčba i preventivní podávání bylo účinné, preparát je majitelem snadno aplikovatelný. Co je nejdůležitější, v obou případech došlo k evidentnímu zkvalitnění života psů.




Autor: kontakt:
MVDr. Zuzana Málková


Brloh 17
440 01Louny

zdroj: www.veterina-info.cz