ZÁKLADNÍ METODY VÝCVIKU PSA

Metodou výcviku rozumíme způsob působení na psa určitými podněty. Při výcviku psa se nejčastěji používá těchto čtyř základních metod:

metoda mechanická,
metoda chuťově dráždivá,
metoda kontrastní,
metoda napodobovací.
Mechanická metoda.
Jde o způsob výcviku psa, při kterém psovod používá pouze mechanických nepodmíněných podnětů, jako určitého donucení psa k požadovanému výkonu. Například: Pes je odložen: vleže a z místa odejde. Psovod psa přivolá, připoutá jej na vodítko a se psem se vrací k místu odložení. Při tom používá povelu "MÍSTO!" a několikrát důrazněji trhne vodítkem.

Kladem mechanické metody je, že pes se rychle naučí cviky a dlouho si jej pamatuje.

Záporem této metody je, že narušuje dobrý kontakt mezi psem a psovodem. Dále, že jí není možné používal při výchově štěněte a u cviků, kde se od psa vyžaduje dobrovolná aktivita.

Metoda chuťově dráždivá.
Její podstata je v tom, že podnětem a silně povzbuzujícím činitelem výkonu psa je pamlsek. Například: Psovod začíná s nácvikem psa na stopování. Aby v psa zvýšil zájem o sledování stopy, klade po stopě nebo na je jím konci, pamlsky (maso, sušenky, sýr apod.).

Výhodou chuťově dráždivé metody je větší aktivita psa při jeho .výcviku, pes se cviku rychle naučí a upevňuje se nám kontakt mezi psem a psovodem.

Záporem táto metody však je, že vybudované návyky jsou nepevné a pes se nám v rušivých podmínkách stává těžko ovladatelným. Když je pes sytý, bývá účinek této metody mizivý.

Metoda kontrastní
Jde o spojeni mechanické a chuťově dráždivé metody. Mluvíme-li o spojení těchto dvou metod výcviku, máme tím na mysli spojeni jejich kladných stránek. Je to metoda, při které psovod nejdříve použije určitého donucení mechanické metody, ale ihned v zápětí k upevnění budovaného návyku, psu podává pamlsek nebo použije pochvaly. Například. Psovod se psem nacvičuje cvik "LEHNI!". Nejdříve použil trhnuti vodítkem ;l tlaku ruky na kohoutek psa. V zápětí, když je pes ve správné poloze vleže, tohoto odmění pamlskem nebo jej silně pochválí Kontrastní metoda je nejpoužívanější a nejúčinnější metodou při výcviku psa, která však klade na psovoda nároky dovednosti jejího používání.

Kladem této metody je, že nám pomáhá dobře a rychle psa vybudovat požadované cviky a tyto jsou dosti trvalé. pracujeme-li touto metodou, nedochází k narušování kontaktu mezi psem a psovodem. Pes vycvičený touto metodou má schopnost pracovat i za ztížených podmínek, a to i v rušivém prostředí.

Metoda napodobovací.
Jde o způsob, při kterém používáme vycvičeného psa, se kterým necvičený pes provádí společně cviky. Táto metody dá úspěšně použit při výchově štěňat a u psů, u kterých začínáme s jejich výcvikem. Velmi často se používá při výcviky psa na překážky, při štěkání na rozkaz, při zvyšování zlobivosti psů v kruhu, při nácviku kousání do peška nebo do rukávu i při nácviku ku psa na vyštěkání ukryté osoby. Velmi dobrých výsledků dosahují napodobovací metodou ti psovodi, kteří si ke starému cvičenému psu přibrali na výchovu štěně. Tento mladý pes se totiž snaží nápodobou provádět vše, co uvidí n starého psa.

Psovod má metodu výcviku psa volit vždy po pečlivé úvaze .; přihlédnutím k povahovým vlastnostem svého psa. Nebylo by správné domnívat se, že cvičíme psa jen kontrastní metodou. Psovod musí při výcviku svého psa neustále sledovat a případě, že se nedaří nácvik určitého cviku, musí zkoušel některou z dalších metod a vybrat si tu., která bude nejúspěšnější. Zkušenosti z výcviku nám dokazují, že je možné a někdy i nutné spojit při výcviku psa i dvě metody. Tím se používání a výběr metody pro výcvik psa stává jednou z náročných a důležitých činnosti psovoda.

V této kapitole byly vysvětleny základní zásady výcviku služebního psa. Jejich správné pochopení a hlavně uplatňován ve výcviku dává záruky, že se psovod vyvaruje chybám a omylům, které vedou ke kazení psa, nebo někdy mají za následek i jeho vyřazení. Domníváme se, že začínajícím psovodům tyto rady a pokyny postačují k tomu, aby správně a dobře přistupovali k výcviku služebního psa.