Psovod, který má zájem správně vycvičit psa, musí ovládat fyziologické základy vyšší nervové činnosti psa. Fyziologie vyšší nervové činnosti psa je učením o podmíněné reflexní činnosti učení o dočasných nervových spojích organizmu psa s vnějším prostředím. Chceme-li, aby pes dobře pracoval, musíme ovládat a při výcviku správně uplatňovat zásady teorií vyšší nervové činnosti. Toto učení tvoří teoretický základ praktického výcviku psa. Znalosti tohoto učení nám. usnadňuje správně volit metodu, techniku i taktiku výcviku psa Znalost teorie vyšší nervové činnosti nám umožňuje, abychom se vyvarovali chybám a omylům při výcviku psa. Psovod, který má potřebné teoretické znalosti ze základů teorie vyšší nervové činnosti psa a umí je správná používat ve výcviku psa dosáhne velmi dobrých výsledků. Vyvaruje se: n příklad toho aby pes pracoval s nezájmem, nebo potlačil některé fyziologické procesy, které působí a probíhají při jakékoliv činnost psa, ať si to přejem či nepřejem. Proto musíme tyto fyziologické zákonitosti při výcviku plně respektovat. Začínající psovod si těžko umí představit následky přecvičení psa. Závažnost následků způsobených přecvičením pochopí tehdy. bude-li ovládat základy teorie vyšší nervové činnosti psa, v daném případě podstatu ochranného útlumu, který se vytvořil přecvičením. Ochranný útlum, se odrazí v zásadních změnách v chování a činnosti psa. Tyto změny mohou být tak hluboké a silné, že mohou na. delší dobu výcvik zpomalit nebo výcvik se bude muset dokonce omezit. Začínající psovod musí mi při výcviku psa stále na zřeteli, že v prvé řadě pracuje s jeho nervovou soustavou, a že jedině jejím prostřednictvím se u. psa budují potřebné návyky.